|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Brychta, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o specifickém užití směnky jako zajišťovacího instrumentu. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je první kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak naznačen historický vývoj směnečného práva na našem území včetně pramenů současné právní úpravy. Dále je vyložen pojem směnky jako cenného papíru a následně jsou zařazena pojednání o nejvýznamnějších institutech směnečného práva, které autor považuje v souvislosti s užitím směnky jako zajištění za významné. Druhá kapitola je...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Rychlý, Matěj ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Směnka byla historicky využívána k platebním účelům. V průběhu času se ale přišlo na to, že může plnit i specifickou funkci zajišťovacího instrumentu. Takovéto využití směnky ale s sebou přináší řadu teoretických i praktických nejasností. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce analyzovat zajišťovací směnku a rozebrat a popsat její jednotlivé atributy a specifika, která se k ní vážou. Dalším hlavním cílem práce je srovnání zajišťovací směnky s jinými zajišťovacími prostředky, které občanské právo nabízí, konkrétně se jedná o zástavní právo a ručení. Díky tomuto srovnání lze lépe ukázat, zda je směnka vhodným zajišťovacím prostředkem, a jaké jsou její silné a slabé stránky. Jako metoda práce je užita analýza a srovnání. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol. V první kapitole jsou uvedeny cíle a směr, jakým se bude tato práce ubírat, a dále nastíněn obsah jednotlivých kapitol. Druhá kapitola se zabývá obecným vymezením směnky, uvádí druhy směnek, které existují. Dále vymezuje možné funkce směnky, přičemž těmito funkcemi jsou funkce platidla, platebního nástroje nebo zajišťovacího instrumentu. Ve třetí kapitole je popsána podstata zajišťovací směnky, která je hlavně definována střetem abstraktnosti a samostatnosti s akcesoritou a subsidiaritou. Dále je vymezena smlouva o zajištění...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Rychlý, Matěj ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Směnka byla historicky využívána k platebním účelům. V průběhu času se ale přišlo na to, že může plnit i specifickou funkci zajišťovacího instrumentu. Takovéto využití směnky ale s sebou přináší řadu teoretických i praktických nejasností. Proto je jedním z hlavních cílů této diplomové práce analyzovat zajišťovací směnku a rozebrat a popsat její jednotlivé atributy a specifika, která se k ní vážou. Dalším hlavním cílem práce je srovnání zajišťovací směnky s jinými zajišťovacími prostředky, které občanské právo nabízí, konkrétně se jedná o zástavní právo a ručení. Díky tomuto srovnání lze lépe ukázat, zda je směnka vhodným zajišťovacím prostředkem, a jaké jsou její silné a slabé stránky. Jako metoda práce je užita analýza a srovnání. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol. V první kapitole jsou uvedeny cíle a směr, jakým se bude tato práce ubírat, a dále nastíněn obsah jednotlivých kapitol. Druhá kapitola se zabývá obecným vymezením směnky, uvádí druhy směnek, které existují. Dále vymezuje možné funkce směnky, přičemž těmito funkcemi jsou funkce platidla, platebního nástroje nebo zajišťovacího instrumentu. Ve třetí kapitole je popsána podstata zajišťovací směnky, která je hlavně definována střetem abstraktnosti a samostatnosti s akcesoritou a subsidiaritou. Dále je vymezena smlouva o zajištění...
|
|
|
Směnka v roli zajišťovacího nástroje
Brychta, Michal ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této rigorózní práce je zprostředkovat co možná nejširší pojednání o specifickém užití směnky, kdy se tato ocitá v roli zajišťovacího nástroje. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na směnkou zajišťovaný závazek, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je akcesorita a subsidiarita naopak vlastní. Zcela úvodem je zařazena pasáž, v níž se autor pokouší shrnout zásadní změny, které pro zajištění závazků směnkou přináší účinnost nové soukromoprávní úpravy, a to včetně krátké úvahy nad přiléhavostí terminologie nového občanského zákoníku v souvislosti se zajištěním a utvrzením závazků. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je druhá kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Bartoníčková, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je za pomoci odborné literatury a relevantní judikatury vymezit podstatu institutu zajišťovací směnky. Co do systematiky je práce členěna do osmi kapitol. Úvodní kapitola se zabývá zajišťovacími instrumenty v obecných souvislostech. Předestírá hlavní změny, které nedávná rekodifikace soukromého práva přinesla závazkovému právu, především pak instrumentům sloužícím k zajištění závazků. Tato kapitola zmiňuje charakteristiky a funkce obecných zajišťovacích instrumentů a v návaznosti na to prezentuje směnku jakožto specifický druh zajišťovacího instrumentu. Druhá kapitola je již zcela věnována směnce. Zkoumá funkce, které směnka v právních vztazích může plnit, zabývá se však především její funkcí zajišťovací. Obsahuje také podrobnější pojednání o smlouvě, která zakládá zajišťovací charakter směnky. Kapitola třetí definuje nejen směnku, ale s ohledem na rekodifikaci soukromého práva se věnuje také otázce definice cenného papíru. Zařazuje směnku do systému cenných papírů a akcentuje zejména charakteristiky spojené s jejím převodem. Čtvrtá kapitola rozvádí zákonný výčet formálních náležitostí směnky. Rozebírá jednotlivé druhy směnek, avšak pouze s ohledem na jejich zajišťovací funkci. Představuje institut blankosměnky včetně smlouvy o jejím vyplnění jako nezbytné součásti pro její...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Brychta, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o specifickém užití směnky jako zajišťovacího instrumentu. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je první kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak naznačen historický vývoj směnečného práva na našem území včetně pramenů současné právní úpravy. Dále je vyložen pojem směnky jako cenného papíru a následně jsou zařazena pojednání o nejvýznamnějších institutech směnečného práva, které autor považuje v souvislosti s užitím směnky jako zajištění za významné. Druhá kapitola je...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Šimek, Václav ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá institutem vazby, jakožto zajišťovacím institutem. Jedná se o do značné míry kontroverzní institut, jelikož jeho užitím dochází ke střetu zájmu orgánů činných v trestním řízení na dosažení účelu trestního řízení a práva osob na osobní svobodu zaručeného Listinou základních práv a svobod, přičemž na obviněné musí být pohlíženo jako na nevinné v souladu se zásadou presumpce neviny. Cílem diplomové práce je podat ucelený pohled na současnou právní úpravu institutu vazby a taktéž na problémy s tímto institutem spojené. Práce je členěna do celkem 7 kapitol včetně úvodní a závěrečné kapitoly. Druhá kapitola pojednává o historickém vývoji právní úpravy vazby, přičemž největší pozornost je věnována trestním řádům z let 1873, 1950 a 1961. Současnou právní úpravu obsaženou v trestním řádu č. 141/1961 Sb. shrnují třetí a čtvrtá kapitola, jež se věnují materiálnímu a formálnímu vazebnímu právu. Ve třetí kapitole je velký prostor věnován samotnému vymezení pojmu vazby, vazebním důvodům a alternativním opatřením nahrazujícím vazbu. Kapitola čtvrtá se zabývá rozhodováním o vazbě, institutem vazebního zasedání a délkou trvání vazby. Samostatná kapitola je věnována vazbě v řízení ve věcech mladistvých, jelikož užití tohoto institutu obsahuje určitá specifika spojená s vyšší hrozbou...
|
host ::
RSS.